Péče o děti

Pokud spolu mají rozvádějící se manželé nezletilé děti, může soud manželství rozvést až poté, co nabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. O této úpravě rozhoduje opatrovnický soud v samostatném řízení. Soud zejména určí, komu bude dítě svěřeno do péče a jak bude druhý rodič přispívat na jeho výživu. Péče o dítě může být upravena také formou střídavé, případně společné výchovy. Agendu péče o děti rozhodují v prvním stupni okresní soudy, v jejichž obvodu má nezletilé dítě své bydliště. Soud rozhoduje rozsudkem.

Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.

Střídavá výchova znamená, že dítě je svěřeno v určitém přesně vymezeném časovém období do výchovy matky a v dalším časovém období do výchovy otce. Soud současně vymezí práva a povinnosti obou rodičů v těchto střídajících se časových úsecích, zejména stanoví výši výživného každého z rodičů k dítěti. Nejčastěji bývá střídání výchovy upravováno po měsících, je však možné dohodnout delší i kratší časové intervaly.

Společná výchova znamená, že rodiče dítěte zůstávají i po rozvodu v určité formě společného soužití a o dítě nadále pečují společně. V tomto případě tedy dítě není svěřováno do výchovy jen jednomu z rodičů a faktický výkon rodičovské zodpovědnosti zůstává u obou rodičů stejný. Rodiče se tak nadále dělí o zajišťování potřebných záležitostí dítěte (školní záležitosti, sportovní aktivity, zajištění lékařské péče atd.), i o zajištění materiálního zázemí (vaření, úklid atd.).

Střídavá či společná výchova bývá zpravidla stanovena na základě dohody rodičů, neboť tato forma péče o dítě předpokládá dobrou komunikaci a spolupráci mezi rodiči. V případě střídavé výchovy je navíc důležité, zejména u dětí, které navštěvují základní školu, aby rodiče měli svá bydliště blízko u sebe, aby dítě mohlo bez problémů navštěvovat stejnou školu a mimoškolní aktivity, a také aby se mohlo stýkat se stejným okruhem přátel.

Rodiče se mohou na úpravě výchovy a výši výživného pro dítě dohodnout, přičemž tato dohoda rodičů vyžaduje ke své platnosti schválení soudu. Pro rozhodování soudu o schválení dohody rodičů platí stejné zásady jako pro rozhodování soudu o výchově a výživě k nezletilému dítěti, to znamená, že soud musí i v tomto případě náležitě zjistit všechny rozhodné skutečnosti. Dohoda rodičů může být soudu předložena písemně, nebo může být rodiči uzavřena při soudním jednání.

Dohoda o styku s dítětem schválení soudu nevyžaduje. Soud však styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Jestliže je to nutné v zájmu dítěte, soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže. Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci.

Spory týkající se nezletilých dětí patří mezi ty nejcitlivější. Proto zejména v této oblasti se vždy snažím o dohodu mezi rodiči. Prioritou by pro oba rodiče měl být zájem a zdravý vývoj jejich dětí.