Majetkové vypořádání

Rozsah společného jmění manželů je občanským zákoníkem vymezen takto:

Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.Uvedený zákonný rozsah společného jmění mohou manželé rozšířit nebo zúžit smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu. Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

Společné jmění může existovat pouze mezi manžely, společné jmění proto zaniká okamžikem zániku manželství.

V případě rozvodu manželství zaniká společné jmění manželů okamžikem právní moci rozsudku o rozvodu. Souhrn věcí, které společné jmění tvořily, zde však nadále existuje a je třeba, aby došlo k jeho vypořádání. Občanský zákoník uvádí na prvním místě jako formu vypořádání společného jmění mezi manžely uzavření dohody. Tento způsob lze jen doporučit, protože dosažení rozhodnutí soudu a následná faktická realizace tohoto rozhodnutí, pokud není jednou ze stran plněno dobrovolně (například vyplacení finančního vypořádání), je časově i finančně náročné. Dohoda o vypořádání může být uzavřena také formou soudního smíru, který je schvalován soudem.

Pokud se bývalí manželé nejsou schopni dohodnout, provede na základě žaloby jednoho z nich vypořádání soud. Nárok na vypořádání se nepromlčuje, protože jde o otázku vlastnictví, které promlčení nepodléhá. Z důvodu právní jistoty však občanský zákoník obsahuje nevyvratitelnou domněnku vypořádání, podle které nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé vypořádali takto:

  1. hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
  2. ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
  3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Po uplynutí uvedené tříleté lhůty se již provedení vypořádání nemůže žádný z manželů účinně domáhat.

Pokud není dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavírána v rámci tzv. smluveného rozvodu, kdy je její uzavření a předložení soudu podmínkou pro tento způsob rozvodu, lze dohodu o vypořádání společného jmění manželů platně uzavřít až po právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

Vypořádání společného jmění dohodou vychází z pravidel, která stanoví občanský zákoník. Tato pravidla jsou určující při vypořádání společného jmění manželů soudem, pro účastníky dohody nejsou závazná, ve většině případů se z nich však vychází i při jednání o uzavření dohody o vypořádání. Podle těchto pravidel platí, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Hodnota těchto vnosů a investic se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlíží k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti. Jak již bylo uvedeno, jestliže jsou bývalí manželé schopni se na vypořádání dohodnout, nejsou pro ně pravidla stanovená občanským zákoníkem závazná a vypořádání mohou provést zcela podle svého uvážení. Proto by bylo možné i takové vypořádání, že veškerý společný majetek připadne pouze jednomu z bývalých manželů. Je však třeba brát v úvahu ust. § 737 občanského zákoníku, podle kterého práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, což by bylo v případě, kdy by dohoda o vypořádání byla výrazně nerovnoměrná a jednomu z bývalých manželů by zůstal majetek a druhému pouze dluhy, které by neměl z čeho splácet. Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Pokud jde o samotný obsah dohody, je třeba v ní dostatečně určitě uvést, komu které věci ze společného jmění připadají do výlučného vlastnictví. Předmětem vypořádání mohou být movité i nemovité věci, obchodní podíly, pohledávky za třetími osobami, úspory, ale i dluhy a závazky. Jak podrobný má být seznam movitých věcí, záleží na konkrétní situaci a na vůli účastníků dohody. Jestliže se vypořádávají věci, které ve většině zůstávají tomu z bývalých manželů, který je již má ve svém držení, např. když již bývalí manželé nebydlí společně a většinu věcí si již fakticky rozdělili, stačí uvádět v dohodě věci větší hodnoty, např. televizor, pračka, osobní automobil. v případě, že se vypořádávají věci, které bude jeden z bývalých manželů druhému po uzavření dohody vydávat, pak je na místě věci vypsat podrobně a také je přesně popsat, protože v případě sporu se věc musí jednoznačně identifikovat. v případě, že je předmětem dohody nemovitost, je nutné ji označit v souladu se zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky.

Dále se v dohodě vypořádávají závazky a pohledávky, které vznikly za trvání manželství. v dohodě se pak daná pohledávka nebo závazek specifikuje označením peněžního ústavu a smlouvy, kterou byl závazek převzat a uvede se zůstatek ke dni zániku společného jmění manželů, resp. ke dni uzavření dohody o vypořádání, a dále který z manželů je oprávněn plnění pohledávky přijmout (např. výplata stavebního spoření), nebo který z manželů se zavazuje doplatit určitý dluh (např. úvěr, půjčku, hypotéku).

V rámci dohody je také možné sjednat finanční dorovnání podílů. v tom případě je pak třeba ve smlouvě uvést přesně, o jakou částku se jedná a v jakých termínech se ji jeden z účastníků dohody zavazuje druhému vyplatit.

V dohodě je také vhodné uvést tzv. generální klauzuli, která řeší, komu připadnou movité věci, které účastníci dohody opomněli v dohodě uvést (tato klauzule tak řeší i výše uvedený případ věcí, které již účastníci mají mezi sebou fyzicky rozděleny a nechtějí je podrobně v dohodě rozepisovat), nebo které by se snad ještě dodatečně objevily. Generální klauzule se nevztahuje na nemovité věci, protože dohody mezi manžely, pokud se týkají nemovitostí, nabývají účinnosti dnem vkladu do katastru nemovitostí, a jak již bylo uvedeno, je třeba nemovitosti označit v souladu se zákonem o katastru nemovitostí. U nemovitostí, pokud by nebyly vypořádány do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství, vznikne bývalým manželům podílové spoluvlastnictví, každému k jedné ideální polovině.

Klientům zajišťuji kompletní právní poradenství jak před vstupem do manželství, v průběhu manželství nebo partnerského soužití, tak i při event. rozchodu. Majetkové vypořádání se týká jak manželů, tak i nesezdaných párů.